Pozor houbaři! Zčervená hřib po rozkrojení? Co to znamená?

Popis červenajícího hřibu

Hřib, který po rozkrojení zčervená, může vzbuzovat obavy, ale ne vždy se jedná o jedovatý druh. Typickým příkladem je hřib kovář, jehož dužnina po rozkrojení rychle mění barvu z jasně žluté na sytě modrou až inkoustově černou. Toto zbarvení je způsobeno oxidací látek obsažených v hřibu a není na závadu. Kovář je po tepelné úpravě jedlý a chutný. Existují však i hřiby červenající po rozkrojení, které jsou jedovaté. Patří mezi ně například hřib satan, jehož dužnina po rozkrojení modrá a následně červená. Satan je nebezpečný druh houby, který způsobuje silné žaludeční a střevní potíže. Proto je důležité být při sběru hřibů obezřetný a všímat si i zdánlivě drobných detailů, jako je změna barvy dužniny po rozkrojení. V případě nejistoty je vždy lepší houbu nechat v lese a poradit se se zkušenějším houbařem.

Typické znaky a vzhled

Hřiby, které po rozkrojení zčervenají, vzbuzují mezi houbaři často obavy. Ne všechny jsou ale jedovaté. Pro správné určení je klíčový vzhled. Hřib kovář, jedlý a chutný druh, má tmavohnědý až kaštanový klobouk. Póry pod ním jsou zpočátku žluté, později oranžové až červené a po stlačení modrají. Třeň je kyjovitý, žlutý a pokrytý červenými šupinkami. Dužnina je pevná, sytě žlutá a na řezu ihned intenzivně modrá, později se zbarvení ztrácí. Hřib satan, prudce jedovatý, má bělavý až šedý klobouk a žluté až oranžové póry, které po otlačení modrají. Třeň je mohutný, soudkovitý, žlutý s červenou síťkou. Dužnina je bělavá, po rozkrojení slabě modrá a po delší době červená. Pamatujte, že rozhodování o jedlosti hub pouze na základě vzhledu je nebezpečné. Vždy se poraďte s odborníkem.

Výskyt a rozšíření v ČR

V České republice se s hřibem, který po rozkrojení zčervená, můžeme setkat poměrně vzácně. Patří mezi hřiby s červenými póry, kam spadá několik druhů, a pro laika je jejich přesná identifikace v terénu obtížná. Obecně se hřiby s touto vlastností vyskytují spíše v teplejších oblastech s vápencovým podložím. Mezi nejznámější druhy hřibů, které po rozkrojení zčervenají, patří hřib satan a hřib kříšť. Oba tyto druhy jsou za syrova jedovaté a jejich konzumace může způsobit nepříjemné žaludeční a střevní potíže. Je důležité si uvědomit, že ne všechny hřiby s červenými póry jsou jedovaté. Existují i jedlé druhy, jako například hřib kovář, který po rozkrojení také zčervená, ale po tepelné úpravě je jedlý a chutný. Vzhledem k obtížnému rozlišení jednotlivých druhů hřibů s červenými póry se doporučuje sbírat je pouze zkušeným houbařům, kteří je dokáží bezpečně identifikovat. V případě nejistoty je vždy lepší houbu nechat v lese a neriskovat otravu.

Jedlost a chuťové vlastnosti

Hřiby, které po rozkrojení zčervenají, vzbuzují mezi houbaři často otázky a nejistotu. Není divu, červená barva v přírodě často signalizuje jedovatost. U hřibů je to ale složitější. Zatímco některé druhy s červenající dužninou jsou výborné jedlé houby, jiné jsou nejedlé nebo dokonce jedovaté.

Důležité je proto vědět, který druh hřibu jste našli. Mezi červenající hřiby patří například hřib kovář, který je po tepelné úpravě jedlý a chutný. Jeho dužnina po rozkrojení nejprve zmodrá a poté zčervená. Podobně hřib koloděj, který má mírnou chuť a je rovněž jedlý. Naopak hřib satan, jehož dužnina po rozkrojení také zčervená, je prudce jedovatý.

Pro bezpečné určení druhu hřibu je důležité všímat si i dalších znaků, jako je barva klobouku, tvar třeně a síťky na něm, vůně a místo nálezu. Vždy je lepší se poradit se zkušeným houbařem nebo v případě nejistoty houbu raději nesbírat.

Hřib, jenž po rozkrojení do růžova či červeně zbarví, budí v houbaři často obavy, nejedná-li se o hřib satan.

Jindřich Vančura

Zaměnitelnost s jinými hřiby

Hřib, který po rozkrojení zčervená, může vzbuzovat obavy, ale ne vždy značí jedovatost. Některé druhy hřibů, jako hřib kovář, po rozkrojení na řezu rychle zmodrají a následně zčervenají. Tato barevná změna je způsobena oxidací látek v hřibu a není na škodu. Je však důležité být obezřetný, protože existují i jedovaté hřiby, které po rozkrojení zčervenají. Příkladem je hřib satan, který má červené póry pod kloboukem a po rozkrojení červená i jeho dužnina. Pro sběr hub platí pravidlo: sbíráme jen ty houby, které bezpečně známe. V případě nejistoty je vždy lepší se poradit se zkušeným houbařem nebo se na houby raději vůbec nevydávat.

Nebezpečí záměny s jedovatými

Hřib, který po rozkrojení zčervená, může v některých případech vzbuzovat obavy z jeho jedovatosti. Je důležité si uvědomit, že ne všechny hřiby, které po rozkrojení změní barvu, jsou jedovaté. Existuje několik druhů hřibů, které jsou jedlé a po rozkrojení zčervenají, například hřib kovář.

Druh hřibu	Zbarvení po rozkrojení	Jedlost
Hřib kovář (Boletus luridiformis)	Intenzivně modrá až zelenomodrá	Jedlý po tepelné úpravě
Hřib satan (Boletus satanas)	Na řezu modrá, pak bledne	Jedovatý
Hřib dubový (Boletus reticulatus)	Žádná změna barvy, zůstává bílý	Jedlý

Nicméně záměna s jedovatými druhy, jako je hřib satan, může mít fatální následky. Hřib satan se vyznačuje červenými póry pod kloboukem a po rozkrojení intenzivně modrá. Jeho chuť je odporně hořká.

Pro bezpečné sbírání hub je zásadní dodržovat několik pravidel. Sbírejte pouze houby, které bezpečně poznáte. V případě pochybností se vždy poraďte s odborníkem. Nikdy nekonzumujte houby syrové a tepelně je zpracovávejte alespoň 20 minut. Pamatujte, že vaše zdraví je na prvním místě.

Tipy pro sběr a identifikaci

Při sběru hub, které po rozkrojení zčervenají, je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Ne všechny houby s touto vlastností jsou jedlé a některé mohou být i velmi nebezpečné. Pokud si nejste jisti identifikací houby, raději ji nesbírejte.

Při identifikaci hřibu, který po rozkrojení zčervená, se zaměřte na tyto znaky:

Barva klobouku: Odstín červené barvy se může lišit druh od druhu.

Zbarvení třeně: Některé druhy mají červené zbarvení i na třeni, jiné ne.

Místo růstu: Některé druhy rostou spíše v listnatých, jiné v jehličnatých lesích.

Vůně: Některé druhy mají specifickou vůni.

Pro sběr hub si vždy berte s sebou atlas hub a v případě nejistoty se poraďte se zkušenějším houbařem. Pamatujte, že vaše zdraví je na prvním místě!

Zpracování v kuchyni

Hřib, který po rozkrojení zčervená, může v nás probudit otázku, zda je v pořádku ho konzumovat. Některé druhy hub s touto vlastností jsou totiž jedovaté. Důležité je vědět, že zčervenání samo o sobě neznamená, že je hřib automaticky nejedlý. Existují i jedlé druhy hřibů, které po rozkrojení mění barvu. Pro bezpečné určení je klíčová znalost dalších znaků, jako je barva klobouku, třeně, vůně a místo nálezu. Pokud si nejste jistí, zda je nalezený hřib jedlý, v žádném případě ho nekonzumujte a poraďte se s odborníkem. Bezpečnost je na prvním místě a riskovat otravu kvůli nejistotě se nevyplácí.

Recepty s červenajícím hřibem

Červenání dužniny po rozkrojení je typické pro několik druhů hřibů. Ne vždy se ale jedná o hřib kulinářsky hodnotný. Zatímco hřib dubový po rozkrojení modrá a je jedlý a chutný, hřib satan, který také po rozkrojení modrá, je jedovatý. Podobně je to i s hřiby, které po rozkrojení červenají.

Mezi jedlé a chutné druhy patří například hřib koloděj. Jeho dužnina po rozkrojení nejprve zmodrá a poté se zbarví do červena. Má příjemnou chuť a hodí se do směsí, polévek i omáček. Pozor je ale třeba dát na záměnu s hřibem žlučníkem, který má na rozdíl od hřibu koloděje hořkou chuť. I hřib žlučník po rozkrojení červená, a to zejména ve spodní části třeně.

Zajímavosti a mýty

Hřiby, co po rozkrojení zčervenají, budí mezi houbaři často rozpaky. Někdo na ně nedá dopustit, jiný se jim obloukem vyhýbá. Pravda je ale taková, že ne každý červenající hřib je automaticky jedovatý. Existuje hned několik druhů hřibů, které po rozkrojení mění barvu do růžova až červena, a přitom jsou jedlé a chutné. Mezi ně patří například hřib kovář, který má na řezu červenou síťku, nebo hřib strakoš, jehož dužnina se zbarvuje do růžova. Naopak satanovi hřib, který je prudce jedovatý, má na řezu červenou pouze bázi třeně. Důležité je proto všímat si i dalších znaků, jako je barva klobouku, tvar třeně nebo vůně. Pokud si nejste jisti, raději houbu nechte v lese.

Ochrana a ohrožení druhu

Hřib, který po rozkrojení zčervená, může vzbuzovat obavy, ale ne vždy značí jedovatost. Některé druhy hřibů, jako je hřib kovář, po rozkrojení přirozeně červenají a jsou po tepelné úpravě jedlé. Jiné, jako hřib satan, jsou jedovaté a jejich konzumace může způsobit vážné zdravotní problémy. Je důležité umět tyto druhy bezpečně rozlišit. Ochrana hřibů zahrnuje šetrný sběr - neodhazování, neničení - a ochranu jejich přirozeného prostředí - lesa. Ohrožení pro hřiby představuje především znečištění životního prostředí a ničení lesů.